|
25 let chovu Deabei
Dnes je to 25 let, co se narodil první vrh v Deabei.
Původně jsem chtěla "moudře" bilancovat nad rozmanitostí chovu,
velkými plány do budoucna, ale tak trochu bilancuji prakticky pořád,
nad každým vrhem, štěnětem, povedeným či nepovedeným chovatelský počinem...
Přesto mě napadá zmínit jednu z nejdůležitějších věcí v chovu psů....a to jsou lidé.
Původní myšlenka proč vůbec chovat byla, že jsem se chtěla podělit s ostatními
lidmi o mou radost z belgičáků.
Nebyly zatím žádné velké cíle o skvělém chovu, zdravých, povahově vyrovnaných
a typických zvířatech. Jen jsem chtěla mít okolo sebe podobně nadšené až praštěné lidi,
podobného smýšlení.
Od prvního vrhu (rok 1995) jsem tedy u svých odchovů pomáhala také se cvičením, výstavami,
uchovněním, chtěla jsem nejen vidět výsledek své chovatelské práce, ale jednoduše mě bavilo
se s někým radovat společně.
S dalšími a dalšími vrhy jsem začala potkávat první nepříjemné stránky chovu
- špatné genetické zdraví,
problémy s povahou, "nepovedený" exteriér, ale také špatná prodejnost štěňat, pomluvy,
nedorozumění, nefér věci, vztahovačnost. Ačkoliv to bylo a vždy je nepříjemné a občas velmi těžké,
naučilo mě to nadhledu a pokory.
Chov byl vždy mou prioritou, ale nikoliv mým jediným zájmem.
A když se tak zamyslím, tak od prvního vrhu okolo mě vždy stáli lidé, co mi fandili, drželi palce...
.a to je prostě nejvíc.
Mám ráda lidi. Někdy mě napadá, že se nám vlastně všechno vrací.
Když máte lidi rádi, mají rádi vás. Když držíte palce a myslíte věci upřímně,
myslí to s vámi upřímně i oni.
Za ty roky bych ráda poděkovala všem, kdo kdy u mě stáli, kdo fandili a
kdo říkali i nepříjemné věci zpříma.
Děkuji ale i těm, kdo jsou jiní, i těm co nepřejí, díky nim člověk "nespí",
dostává sílu být lepším.
|
-001.jpg)
